JAK PŘIPRAVIT CENOVOU NABÍDKU A JAK FÉROVĚ ÚČTOVAT GRAFICKÉ PRÁCE

Publikoval Martin T. Pecina dne 13. 9. 2012, 16:24 v kategorii Návody, Zakázka a její náležitosti

Grafický design je služba na míru, zohledňující individuální potřeby zadavatele. Není to standardizovaný výrobek, který u jednoho prodejce pořídíte levněji a u jiného dráž. Na trhu dnes existují obrovské rozdíly mezi cenami (a kvalitou) služeb jednotlivých dodavatelů, takže vybrat si může opravdu každý — podle svých požadavků a možností. Struktura cen má mnohem pestřejší skladbu, než může obsáhnout prostá hodinová sazba. Klient platí nejen za práci vyjádřenou časem a fixní hodinovou taxou, ale výsledná cena odráží i veškeré související náklady na vybavení a také „přidané“ hodnoty, jako je vzdělání, míra specializace, zkušenost nebo vaše renomé.

Stanovení ceny za práci, kterou teprve v budoucnu odvedete, patří k nejnáročnějším úkolům. Zvlášť ti, kteří se v oboru pohybují teprve krátce (protože právě vyměnili zaměstnanecký poměr za vlastní podnikání) často nevědí, jak svou práci ocenit. Uchylují se proto k tomu nejméně vhodnému systému — hodinové sazbě. Klienti takový systém mají rádi, protože je na první pohled velmi objektivní a spravedlivý. Ve skutečnosti jenom málokdy předem odhadnutý počet hodin odpovídá budoucí realitě.

Hodinová sazba

Účtování po hodinách se hodí výhradně pro práce, které sice vyžadují jistou odbornost, ale zároveň se jedná o práci ze své podstaty mechanickou a/nebo rutinní: retuše podkladů, čištění dodaných textů, skeny obrázků, předtisková příprava a další. Jsou ty úkoly, které se dopředu sice nedají přesně odhadnout, ale fakturovaná částka velmi přesně odpovídá vynaloženému úsilí.

Hodinová sazba ovšem nemůže být výsledkem úvahy „kolik korun mi stačí za hodinu práce, abych měl na nájem“, protože v sobě jako každá jiná cena za práci má obsáhnout náklady na pořízení a provoz vybavení (počítače, programy, písma, kancelář, účetnictví). Nebude se proto pohybovat kolem stokoruny — jako na letní brigádě, kde máte veškeré vybavení zajištěno —, ale v násobcích. Konkrétní částka potom jako kdekoliv jinde odpovídá vaší pozici na trhu a poptávce po vašich službách. Cena za práci se naštěstí neřídí zbožným přáním, ale především vlastními schopnostmi a ekonomickou realitou.

Grafické studio může mít několik druhů hodinové sazby, určených pro různé služby nebo různé úrovně odbornosti. Zatímco standardní DTP práce jako ořezy obrazů spadají mezi jednoduché úkony a mohou být relativně „levné“, vysoce specializovaná úkony typu cizojazyčné odborné sazby musí v ceně zohledňovat vyšší míru náročnosti.

Paušální částka

Grafický design se z principu účtuje paušálně, protože se jedná o tvůrčí činnost ze své povahy časem neměřitelnou. Paušální částka (mnohem lépe než hodinová sazba) kromě samotného rozsahu práce a náročnosti zadání zohledňuje veškeré špatně měřitelné přidané hodnoty a vedlejší náklady nezbytné pro vykonávání dané práce na určité kvalitativní úrovni. Design totiž nesestává jen z času, který člověk vysedí u počítače. Jsou to mimo jiné léta studia na střední nebo vysoké škole, další individuální vzdělávání včetně návštěv výstav a odborných symposií, praxe v oboru, ale také desítky nevyužitých skic a zkoumání slepých uliček, které zdánlivě nikam nevedou, ale jsou nezbytné pro ověření toho, že jsme nakonec zvolili správně.

Orientační částky za určitý typ práce mohou být zahrnuty v ceníku, ale je zvykem připravit cenovou nabídku teprve na základě jasné specifikace zadání ze strany klienta. Paušálně zpoplatněna může být v některých případech také práce sice odborná, ale do značné míry mechanická: typicky sazba textu vyjádřená cenou za stránku.

Cena za tisk (a další služby třetích stran)

Existují dvě možnosti, jak účtovat polygrafické a dokončovací práce nebo všechny další náklady třetích stran (hosting, písma aj.). Jednodušší varianta je neúčtovat je vůbec: to v případě, že klient sám si je obstará. Takový přístup je výhodný hned dvakrát: poprvé tím, že Vám šetří práci, podruhé tím, že je to postup zcela transparentní: cena od tiskárny (hostingové firmy, písmolijny, …) je konečná, nejde přes prostředníka a nedá se s ní nijak manipulovat.

Druhá možnost je obvyklejší a také pohodlnější pro zadavatele: grafické studio poptá ceny tisku u několika dodavatelů a nabídne svému klientovi tiskárnu s nejlepším poměrem cena/výkon. Nebo zařídí nákup materiálu, diskového prostoru a podobně. Logicky pak musí k ceně za takové služby připočítat i vlastní práci, a to buď jako procento z celkového objemu zakázky, nebo paušální částkou, kterou uvede v nabídce (či ceníku) a následně i na faktuře.

Licence

Součástí každé tvůrčí grafické práce má být licenční ujednání. Licence stanovuje, za jakých podmínek a v jakém rozsahu může klient s odevzdaným dílem nakládat. U drobných zakázek bývá licence někdy zahrnuta již v obvyklé ceně za grafický návrh (čili bezplatná), u větších zakázek se vyjednává zvlášť. Vždy má být ale jasné, zda jsou všechny nároky autora vyrovnány a co je povoleno. Není například obvyklé předávat klientům zdrojová data, hotová práce se standardně odevzdává ve formátu PDF. Výjimky z toho pravidla řeší právě licenční smlouva.

Nejčastějším případem, kdy se podobná smlouva sjednává, je tvorba logotypů a vizuálních stylů. Licence pak řeší zpravidla místní a časové omezení. Může být poskytnuta lokálně, mezinárodně (např. Evropa) nebo celosvětově. Celková částka za grafické práce plus licenci se může dramaticky lišit podle významu klienta, typu a rozsahu zakázky a dopadu na společnost. Zatímco místnímu uzenáři stačí licence pro Česko, protože prodává výhradně ve svém okolí, velká nadnárodní firma bude působit po celém světě. Licence takové potřeby reflektuje a odvíjí se od nich i cena za její poskytnutí. Český uzenář tak zaplatí za své logo stejnou paušální částku, ale licence pro místní užití bude několikanásobně nižší než licence pro nadnárodní koncern. Stejné je to s časovým omezením. Licence bude definovat buď omezené užití (na pět, deset let nebo pro určitý počet vytištěných kusů), nebo časově a množstevně neomezeně.

Smlouva o dílo, objednávka

Cenová nabídka je součástí smlouvy nebo objednávky a má být odsouhlasena klientem před započetím práce. Stačí potvrzení mailem, ale jistota je klasický papír s vlastnoručním podpisem, který je průkaznější. U menších zakázek může smlouvu o dílo v tomto ohledu nahradit písemná objednávka, která má patřičné náležitosti (dodavatel, odběratel včetně IČ a DIČ, specifikace a objem objednaných prací, datum vystavení, termíny, cena a způsob úhrady).

Vytvoření cenové nabídky

Cenové nabídce předchází velmi detailní rozbor budoucí zakázky. Na osobní schůzce, telefonicky nebo mailem získáme maximum informací o tom, co je předmětem zakázky a jaký bude její rozsah. Pak budeme po klientovi požadovat minimálně tyto informace:

— Definice zakázky, komu je produkt určen
— U loga počet variant a jazykových mutací
— U logomanuálu počet stran
— U designmanuálu počet aplikací
— U tiskoviny a jiných publikací formát, rozsah a barevnost bloku i obálky
— U tiskoviny také strukturu textového obsahu (hladká sazba, tabulky, grafy, obrazy)
— U brožury, knihy nebo časopisu určitě typ vazby
— Počet a druhy obrazových reprodukcí
— U webu počet vzorových stran, rozsah textu, strukturu informací, počet jazykových mutací
— Orientační termíny všech prací

Z takového přehledu už si můžeme udělat poměrně jasnou představu o rozsahu a podobě zakázky. Naše cenová nabídka potom bude obsahovat paušální ceny za:

— Grafické práce (návrh loga, vizuálního stylu, časopisu, plakátu, webu, …)
— Cenu za definitivu (práci od schválení návrhu po přípravu k tisku)
— Sazbu/zlom jedné strany vč. dvou korektur
— Sazbu/zlom jedné strany v exotickém jazyce

Druhou část bude tvořit hodinová sazba za DTP služby a práce navíc:

— Skeny, retuše, příprava do tisku: X Kč/hod.
— Schůzka ve studiu nebo u klienta: X Kč/hod.
— Vícepráce, korektury nad rámec dohody: X Kč/hod.

Třetí část bude tvořena cenou za tisk dle dohodnuté specifikace (pokud tisk zajišťujeme) a poslední část stanoví cenu za licenci. U malé publikace může být licence poskytnuta zdarma pro první vydání či pro určitý náklad. Licenci pro první dotisk lze definovat jako zlomek či násobek ceny za grafické práce. Při návrhu knižní edice nebo časopisu se vyplatí sjednat licenci hned při odevzdání grafické úpravy a poskytnout ji na určitý počet titulů nebo let.

Fakturace

Fakturovaná práce vychází ze smlouvy, objednávky, individuální cenové nabídky nebo oficiálního ceníku. Byla-li předem s klientem dohodnuta konkrétní částka za naše služby, je neprofesionální účtovat cokoliv navíc, pokud se nejedná o služby nad rámec původní dohody. Nejčastěji se účtuje zvlášť více kol změn a korektur, než bylo původně domluveno. Pokud s dodatečnými změnami grafické studio souhlasí, veškerá práce navíc se objeví na faktuře jako vícepráce.

U každé zakázky mimo drobné úkoly pro malé nebo stálé klienty se vyplatí fakturovat práci postupně a harmonogram plateb, stejně jako harmonogram postupu prací, uvést do smlouvy či objednávky. V ideálním případě zasíláme první fakturu za grafické řešení souběžně s grafickým návrhem. V okamžiku, kdy zadavatel práci uhradí, máme jistou záruku, že jde o seriózního partnera pro další spolupráci. Je to také pojistka proti vlastní platební neschopnosti, která může nastat v případě, že máme v běhu několik velkých projektů, jejichž dokončení se počítá na celé měsíce. V takových případech není možné čekat s úhradou na finalizaci zakázky, proto zasíláme dvě až tři faktury průběžně, poslední z nich zpravidla ve chvíli, kdy odevzdáváme finální data klientovi nebo tiskárně.

Závěrem

Stanovení cen v grafickém designu je individuální věc každého podnikatele. Stejně tak tvorba cenové nabídky a způsob fakturace jsou plně v jeho kompetenci a mohou se dramaticky lišit od toho, co uvádím výše. Vycházím z vlastních zkušeností a nabízím je veřejnosti proto, že téma tvorby cen je hojně frekventované v diskusích mezi kolegy. Snad alespoň některým z nich tento text pomůže v orientaci a inspiruje je pro vlastní postupy.